Přehrada Slapy
V místě bývalých a vodáky milovaných i obávaných Svatojanských proudů, na říčním kilometru 91,61 Vltavy, stojí přímá, betonová, gravitační, v koruně 260 metrů dlouhá a nad základy 67,5 metru vysoká hráz vodního díla Slapy, vybudovaného v letech 1949 až 1954. Přehradní těleso je vybaveno 4 přelivnými poli, každé o šířce 15 metrů, přičemž celková kapacita přelivů je 3000 m3 vody za sekundu.
Jezero, které výstavbou přehrady vzniklo, je 44 km dlouhé, s rozlohou 1392 ha, objem zadržené vody činí cca 270 mil. m3.
V místě bývalých a vodáky milovaných i obávaných Svatojanských proudů, na říčním kilometru 91,61 Vltavy, stojí přímá, betonová, gravitační, v koruně 260 metrů dlouhá a nad základy 67,5 metru vysoká hráz vodního díla Slapy, vybudovaného v letech 1949 až 1954. Přehradní těleso je vybaveno 4 přelivnými poli, každé o šířce 15 metrů, přičemž celková kapacita přelivů je 3000 m3 vody za sekundu.
Jezero, které výstavbou přehrady vzniklo, je 44 km dlouhé, s rozlohou 1392 ha, objem zadržené vody činí cca 270 mil. m3. Ačkoli je jezero (a jeho okolí) vyhledávanou rekreační lokalitou, prvotním účelem VD Slapy je výroba elektrické energie, nadlepšování průtoku na dolní vltavsko – labské plavební trati, odběr pitné a užitkové vody, vody pro průmysl, ochrana území pod přehradou před velkými vodami, plavba a také výše zmíněná rekreace.
Pozoruhodné a svým provedením jedinečné je umístění vodní elektrárny včetně strojoven a rozvodny v patě hráze přímo pod přelivnými poli. Hydroelektrárna je vybavena třemi Kaplanovými turbínami, z nichž každá má výkon 48 MW (při hltnosti 108 m3 vody za sekundu).
Ačkoli se při projektování slapské přehrady počítalo i s výstavbou lodního zdvihadla (hráz není vybavena plavební komorou) pro plavidla do výtlaku až 300 tun, přičemž se mělo využít obtokového tunelu při pravém břehu, zařízení nebylo nakonec nikdy dokončeno. Malé lodě, do výtlaku 4 tuny, se dnes mezi hladinou řeky nad a pod hrází přepravují na zvláštních, traktorem tažených vlecích.
